INSPIRACE ZDRAVÍ, CHUTI A KRÁSY

Když všichni mluví o nemožnostech, hledej možnosti. (Tomáš Baťa) ............. A možnosti tu jsou....

Uchování přebytků kefírek.

A nebo když si chceme od kefíru na čas odpočinout...

Krátkodobě se mohou kefírky dát do lednice (v obvyklém poměru kefíráků a mléka) – jejich aktivita se tím značně zpomalí a stačí je jednou za týden slít a vypít hotový nápoj a opět zalít čerstvým mlékem.

Pokud je potřeba nechat chrchlíky v jednom nálevu delší dobu než týden, je možné je dát do většího množství mléka - na kažý další týden je třeba přidat třetinu až polovinu obvyklé základní dávky mléka navíc. Tato metoda není vhodná na delší období než měsíc a poměr chrchlíků a mléka by neměl být větší než 1:60.
Dlouhodobá varianta je kefírky usušit. Kefírky opláchneme převařenou a vychladnutou vodou, potom je opatrně osušíme v (přežehleném a vychladnutém) bílém ručníku. Nejlépe uschnou buď v (přežehleném) bílém papírovém pytlíku nebo mezi dvěma vrstvami vypraného (a přežehleného) plátna na dobře větraném místě – v závislosti na velikosti schnou tři až pět dnů. Scvrknuté a zežloutnuté chrchlíky dáme do nádoby s těsným uzávěrem a do chladného místa (třeba i do lednice, ale ne do mražáku!). Můžou se i posypat sušeným mlékem. Takto vydrží až jeden a půl roku.

Pro oživení stačí dát opět do mléka, každý den měnit mléko - ale nepít dokud mléko nemá čisté nakyslé aroma. Znovuobnovení normální činnosti kefíru může trvat od čtyř dnů do více než týdne.
Další varianta uchování chrchlíků je mražení - max. na dva měsíce. Chrchlíky se umyjí v převařené (a vychladlé) vodě, osuší v ručníku (jako v předchozí variantě) a umístí do nádoby nebo do sáčku posypané sušeným mlékem tak, aby byly kompletně pokryty a dají do mražáku. Kdyby zůstaly zmražené déle než dva měsíce, poškodí se kvasnicová komponenta chrchlíků...................... Znovuoživení - na pár minut se dají rozmrazit do sklenice se studenou vodou, potom se dají do cedníku a opláchnou se z nich zbytky sušeného mléka, do čerstvého mléka se dají v poměru 1:3 (tj. jedna lžíce chrchlíků na půl hrnku mléka). Každých 24 hodin se mléko vymění (nepije) a pokaždé se přidá trochu mléka navíc, až bude mléko po fermentaci cítit čistě a kysele, měly by být chrchlíky zase ve formě.
Dávku (např. 2 lžičky) dejte do malé sklenice s víkem, naplňte do 2/3 mlékem a uložte do mrazáku. Vydrží vám tam i několik let. Je to vaše zásoba v případě, že se vám s houbičkami něco stane. Kvalita budoucího Kefíru tím neutrpí. Skleničku (používám velikost jako na kořeni) trochu nechám v kuchyni rozehřát, abych mohla vyklepnout obsah do mléka, a už se Kefír začne dělat.
Organismu určitě prospěje, když se přebytečné chrchlíky prostě sní (což se ostatně stává běžně, když při cezení unikne nějaký malý chrchlík), nebo se můžou rozmixovat do kefírového nápoje, rádi je konzumují psi (a je to pro ně taky moc zdravé, zrovna jako kefírový nápoj) a nebo se můžou dát na kompost.
Udělali jste si doma kefír a chcete si ho přenést do práce? Pak určitě nepoužívejte žádné uzavírací krabičky, neosvědčila se ani Lock & Lock krabička s vodotěsným víčkem. S kefírem je to podobné jako s burčákem. Pořád pracuje, přenášením se v něm uvlňují plyny a ty se snaží dostat ven. Jako ideální způsob se mi osvědčila pet láhev (stačí i malá). Nic nezkazíte tím, když během cesty alespoň jednou víčko lahve povolíte, abyste uvolnili nahromaděný plyn.
 
Pokud dokážete o něčem snít, dokážete to i uskutečnit. (Walt Disney)