INSPIRACE ZDRAVÍ, CHUTI A KRÁSY

Když všichni mluví o nemožnostech, hledej možnosti. (Tomáš Baťa) ............. A možnosti tu jsou....

Otázky a odpovědi

Může být jakékoliv živočišné mléko, čím kvalitnější mléko, tím lepší výsledek. Je vhodnější čerstvé organické plnotučné mléko než nějaké trvanlivé odtučněné vodnaté...Klidně použijte kravské, kozí, koňské, čerstvě nadojené. V případě nutnosti i trvanlivé, odtučněné, sušené, zahuštěné, smetana ... Musí to ovšem být nějaké mléko organického původu - v sojovém nebo rýžovém mléku se houbičky zničí a nebudou se množit. Pokud chceš dělat třeba sojový kefír, pak je tu možnost udělat si normální kefír a bez houbiček ho trochu nalít (naočkovat) do toho sojového mléka a za den by se to mělo zdrcnout taky. Kefír je lépe stravitelný než mléko, protože houbičky zpracovávají laktózu, na kterou je dosti lidí citlivých. Zdravé množství Kefíru je dva hrnky denně.
Pokud jsou obdržené chrchlíky naložené v mléce, pak je možné konzumovat hned první dávku, kterou si z nich vyrobíte (bude-li pěkně vonět). Pokud bude kultura v sušeném stavu, pak by se několik prvních dávek nemělo pít (budou možná i trochu nevábně cítit), s pitím je možné začít až budou chrchlíky vypadat pěkně a kefír bude bílý a voňavý.
Díky obsahu výživných látek v kefíru to není jen možné, ale přímo vhodné. Jak v období těhotenství, tak i v době kojení, můžete bez obav kefír konzumovat.
Přes to, že všechny návody informují o tom, že se chrchlíky mají takto oplachovat, není to vůbec nutné. Naopak pak mohou růst pomaleji, protože může být poškozena rovnováha mikroflóry na jejich povrchu. Nejpřirozenější pro ně je, když zůstanou v trošce hotového kefíru – opláchnou se přidáním nového mléka. (Při někdejším zacházení s kefírem na Kavkaze, se kefír do styku s vodou nedostával – zůstával stále v kožených vacích a pokaždé byla slita jen část kefíru a dolita čerstvým mlékem. Tím se také urychlila fermentace)..... Zkrátka a dobře stačí jen odstředit Kefír od houbiček a houbičky znovu vhodit do čerstvého mléka. Zůstane na nich trochu Kefíru, který podpoří rychlost dělání Kefíru dalšího. Když houbičky "properete" (ve studené vodě!!!) zpomalíte přirozený vývoj, ale neuškodíte jim. Ti, kteří dělají Kefír denně, jen přehazují houbičky do dalšího mléka. Houbičky se živí laktózou a tím, že je budete udržovat ve vodě, můžete porušit jejich kvasnou sílu.

Jediné, co se doporučuje čas od času udělat (jednou za několik týdnů), je naordinovat kefíru půst v čisté vodě. Chrchlíky se dají do sklenice převařené nebo filtrované vody a nechají se tam 12 až 24 hodin. Pak se zase naloží obvyklým způsobem. Je to dobré pro jejich čištění a zdraví. Použitou vodu (které se říká kefiraride) by bylo škoda jen tak vylít, dá se použít na kosmetické účely – nalít do koupele, k oplachování obličeje, na různé kožní problémy – nebo třeba vylít na kompost.
První předpoklad - teplo - např. na lednici, protože lednice vypouští do okolí teplý vzduch. Sklenice s chrchlíky by neměly být na okně (vadí jim slunenčí svit) a také nedávat na topení (sice se jim v teple daří dobře, ale jen do určité míry - přílišné teplo škodí, nechceme je přece uvařit :-) ).
Druhý bod - je třeba často sklenici s chrchlíky kontrolovat a v případě, že jsou pokryty kefírem zatímco zbytek tekutiny je stále mléko - je dobré nádobou potřepat, promíchat, přelít ze sklenice do sklenice - aby se vrstav z chrchlíků "sundala" a dostala se k nim další dávka mléka ke zpracování.
Jakmile se udělá kefír, je třeba ho hned slít a doplnit nové mléko aniž by se chrchlíky oplachovaly (umyjí se doplňovaným mlékem), také se může část původního kefíru nechat přímo ve sklenici. Fermentování nemusí trvat ani celý den, za teplejšího počasí bývá kefír hotov např. už za půl dne. Když potřebujeme, aby se kefíráci rychle množili, musíme je více "krmit" - tedy častěji se mění mléko za čerstvé.
Ano, to je v pořádku – některý kefír dělá více menších kusů, jiný dává přednost zůstávání v jednom velkém „chrchlu“. Pokud chceme velký kefírák rozdělit - nekrájet nožem (nesnáší kov - nezapomeňte), vezmeme jej do čistých rukou a pomalu, opatrně roztáhneme až se rozdělí na dvě části.
Ne, to je normální. Někteří kefíři jsou lepší plavci, jiní jsou spíš potápěči. Není s nimi nic špatného.
Toto je obvyklé a "slizu" se říká Kefiran. Je to část houbičky která dělá Kefír krémovým, tužší část houbičky dělá Kefír nakyslým. Čím déle necháte Kefírové houbičky v mléce, tím kyselejší Kefír budete mít.
Nic není ztraceno. Možná chrchlíky byly moc dlouho bez čerstvého mléka a neměly co jíst, nebo se stalo něco jiného, co je vyvedlo z rovnováhy a je možné, že pod kvasnicovým povlakem jsou zdravé a funkční. Pouzdro kefírového zrna může být odstraněno tak, že se chrchlíky dají do misky s čerstvou vodou a každé zrno se zvlášť opatrně promne v prstech (čistých). Pokud by se to neudělalo, kefíráci se v pouzdrech postupně „udusí“ a „uhladoví“.
To znamená, že máte hodně houbiček na málo mléka a tím se udělal Kefír moc rychle. Rozmíchejte a bude to dobré. Příště použijte méně houbiček a nebo dejte do lednice. Doporučuji vrchovatou lžičku na 1/4 litrový hrnek mléka. To si ovšem znásobte podle toho, kolik Kefíru potřebujete. Rychlost výroby Kefíru je ovlivněna teplotou vzduchu t.j. v létě na pultě v kuchyni to bude rychlejší, v zimě pomalejší a nejpomalejší vzadu v lednici.
Hustší kefír může vzniknout přidáním k obvyklé dávce - trochu sušeného mléka nebo smetany, může se zkusit i kondenzované mléko - s experimenty opatrně a pro jistotu jen s částí kefíráků. Při delší fermentaci v lednici by také mohl vzniknout hustější kefír.
I v případě alergie na laktózu se dá tento kefír konzumovat - kefír se laktózou krmí, tedy ve fermentovaném nápoji je laktózy jen minimálně. Čím déle se fermentuje, tím míň laktózy zůstává v nápoji. Pro co největší omezení obsahu laktózy je vhodná sekundární fermentace. Obecně je mléko v kefíru natolik „předtráveno“, že by nemělo způsobovat trávicí obtíže (kromě problémů v „detoxikačním období“).
 
Pokud dokážete o něčem snít, dokážete to i uskutečnit. (Walt Disney)